Hudební orgasmus

Včerejší vystoupení Candy Dulfer s bandem pro mě znamenalo jeden zlomový bod. Jak jsem se totiž na vystoupení připravoval poslechem dvou desek a sledováním videí, měl jsem určitá očekávání. Nemalá. A zlomový okamžik přišel ve chvíli, kdy tato očekávání byla zcela rozmetána na kusy neuvěřitelně senzační realitou.
Od prvního songu jel Music Bar naplno a strhující energie a zapálení celého hudebního uskupení totálně válcovaly funku-chtivé diváky. Candy je skvělá saxofonistka, ale taky výborná zpěvačka, a především i herečka. Několik roztomilých výstupů v rámci písniček nás rozesmálo, zatímco jsme nabírali dech na další šlapající lokomotivu, která se na nás řítila.
Pro mě byl vrcholem song Pick up the pieces (viz pár článků níže), který Candy odehrála s malým bandem a jednou zpěvačkou o cca 30 bpm rychleji, ale s takovým nábojem, že jsem si, a teď mi promiňte ten výraz, málem ustřík do kalhot. Nechybělo tradiční zastavení a rozjížďka s gradací k base, ovšem totálním odvazem byl duel Candy s bubeníkem, což jsem pozoroval s otevřenou pusou a čůrkem slin z pravého koutku.
Výborných momentů bylo během 2 hodin hraní spousta. Výborný klávesista, fenomenální kytarista s dechberoucím sólem, skvělý basák, zpěvačka, druhý klávesák, holohlavý bubeník hrající s uvolněnou grácií a především Candy Dulfer tvořili rozjetou mašinu, která s absolutní přesností, neutuchající energií a vynikajícím zvukem donutili naprosto každého v sále k pohybu a především k úsměvu na tváři. A zcela nejlepší na tom byl fakt, že se nebavili pouze diváci, ale především celá kapela. Zkráceně řečeno to bylo k pos*ání skvělý!
Mám pár fotek v telefonu, během dne je sem hodím, pokud budou ke koukání :). A teď mě omluvte, jdu si pustit na plné pecky Pick up the pieces, abych si včerejšek připomněl.
keywords: candy dulfer, band, praha, koncert, dojmy, bomba